Další meteorologické informace - pokračování


Statistické meteorologické pojmy

Tropický den je den, kdy maximální teplota vzduchu dosáhla alespoň 30,0°C.
Tropická noc je noc, kdy minimální teplota vzduchu neklesla pod 20,0°C.
Letní den je den, kdy maximální teplota vzduchu dosáhla alespoň 25,0°C.
Chladný den je den, kdy maximální teplota vzduchu nepřekročila 10,0°C.
Mrazový den je den, kdy minimální teplota vzduchu klesla pod 0,0°C.
Ledový den je den, kdy maximální teplota vzduchu nedosáhla 0,0°C.
Arktický den je den, kdy maximální teplota vzduchu nepřekročila -10,0°C.
Průměrná denní teplota a její výpočet. Dříve se tato teplota počítala jako průměr teplot vzduchu, které byly naměřeny v 7:00 hod., ve 14:00 hod. a 21:00 hod. (tato hodnota se počítala dvakrát). Nyní u moderních digitálních meteorologických stanic se počítá jako průměr z jednotlivých minutových vzorků naměřených během celého dne.
Meteorologický den je pojem pro období, za které se vyhodnocují denní naměřená data. Dříve byla data vyhodnocována za období od 07:00 hod. do 06:59 hod., tedy jako počátek meteorologického dne byl označen čas 07:00 hod., v anglosaských zemích dokonce 09:00 hod. Nyní v době automatických digitálních meteorologických stanic je za počátek meteorologického dne považována půlnoc.

Ostatní meteorologické veličiny

Mezi ostatní meteorologické veličiny patří zejména sluneční záření, délka slunečního svitu a UV index. Nyní k jednotlivým pojmům:

Sluneční záření lze rozdělit na:

  • záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm)
  • záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm)
  • záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)

Viditelné záření tvoří asi 45 % dopadajícího záření, přičemž jeho podíl je vyšší při zatažené obloze, kdy může dosáhnout až 60 %. Příkon (intenzita) záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí 1373 W/m2. Toto množství se nazývá tzv. solární konstanta a je to teoretická maximální možná naměřená hodnota. V případě různých odrazů dopadajících na měřící čidlo lze naměřit i hodnoty vyšší.
Délka slunečního svitu udává počet hodin za den, měsíc, nebo rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu, tj. po které terénní předměty vrhaly zřetelné stíny. Trvání slunečního svitu závisí jak na délce dne, tak i na výskytu oblačnosti a mlh. Sluneční svit se měří slunoměry (heliografy). Slunoměr využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných koulí ze speciálního skla, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek. Koule funguje jako čočka a sluneční paprsky vypalují do registrační pásky stopu závislou na délce a intenzitě slunečního záření.
UV index je dán úrovní tzv. erytemového slunečního ultrafialového záření a je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický efekt záření na lidské zdraví. V naší geografické oblasti se UV index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15 nebo 16. Všeobecně se dá říci, že čím výše je Slunce nad obzorem (za jasného počasí), tím vyšší je UV index a tím větší dávka UV záření, která zasáhne exponované živé organismy. Nejvyšších hodnot u nás dosahuje UV index v létě v poledních hodinách. Podle hodnoty UV indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému záření. Význam jednotlivých hodnot UV indexu najdete např. na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

zdroj ok5aw.cz, obsah podléhá licenci Creative Commos.

Vysvětlení pojmů je převzato z webových stránek OK5AW

   PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRÁNKA    |   NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKA