Astronomické pojmy
Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z astronomie (východ a západ Slunce a Měsíce, svítání, soumrak apod.), z nichž některé jsou zde vysvětleny.
Slunce
- solární svítání a soumrak
- občanské svítání a soumrak
- astronomické svítání a soumrak
- délka dne
- délka denního světla
- poledne a půlnoc
Všechny tyto časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné mít např. v programu Cumulus správně nastavené zeměpisné souřadnice místa pozorování. Nyní k jednotlivým pojmům:
Solární svítání a solární soumrak je čas, ve kterém Slunce
dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu
a západu Slunce. Časový úsek mezi těmito dvěma časy je potom nazýván délka
dne, resp. délka noci.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek
světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje. Je
to okamžik, kdy Slunce je právě 6 stupňů pod obzorem. Časové období mezi občanským
svítáním a východem Slunce se nazývá svítání nebo rozbřesk, podobně je také
definován soumrak. Časový úsek mezi občanským svítáním a občanským soumrakem se
nazývá délka denního světla. Laicky vyjádřeno je to období, kdy
lze rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě. Schématicky je to znázorněno na
následujícím obrázku.
Astronomické svítání a astronomický soumrak je okamžik, kdy
Slunce je 18 stupňů pod obzorem. Období mezi astronomickým soumrakem a svítáním
se nazývá astronomická noc. Je to období, kdy ztmavne obloha a jsou prostým okem
pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy.
Sluneční poledne popisuje okamžik, kdy Slunce prochází místním
poledníkem v hvězdném čase. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje své nejvyšší výšky
na obloze. Okamžik, kdy sluneční poledne nastane, závisí na zeměpisné délce a datu.
Opakem poledne je půlnoc.
Všechny fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době
rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho
délka téměř nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání svítání a soumraku
prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek
ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po část roku k jejich splynutí.
V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak
či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší
před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny 55 minut), kdy soumrak trvá
celou noc a pravá astronomická noc nenastává. V polárních oblastech může trvat
soumrak několik týdnů i déle.
Poznámka: Podobným způsobem jsou také definovány pojmy nautické svítání a nautický
soumrak jako okamžik, kdy Slunce je 12 stupňů pod obzorem.
Měsíc
- východ a západ Měsíce
- fáze Měsíce
- viditelná část Měsíce
- stáří Měsíce
Obdobně jako v případě Slunce i pro Měsíc platí, že všechny časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a roční době. Nyní k jednotlivým pojmům:
Východ a západ Měsíce je čas, ve kterém Měsíc dosáhne horizontu
bez vlivu atmosférické refrakce. Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou
za 29,53 dne a to je i doba, která uplyne do dosažení téže fáze vzhledem
k Zemi. Proto každý den vychází i zapadá Měsíc o něco později než předchozí
den. Z tohoto důvodu může nastat stav, kdy Měsíc v aktuálním dni buď nevyjde,
neboť vyšel před půlnocí předchozího dne, nebo nezapadá.
Základní fáze Měsíce se nazývají nov (nový Měsíc), první čtvrť,
úplněk a poslední čtvrť. Používány jsou i další - dorůstající srpek, dorůstající
Měsíc, couvající Měsíc a couvající srpek.
Viditelná část Měsíce je dána vzájemným okamžitým postavením
Slunce, Země a Měsíce. Vyjadřuje (v %) jaká část viditelného povrchu
Měsíce je osvětlena Sluncem.
Stáří Měsíce vyjadřuje, jaká doba uplynula od okamžiku, kdy
nastal naposledy Nov.
zdroj ok5aw.cz, obsah podléhá licenci Creative Commos.